Takže když jednou ráno dovezli na pozemek bagřík a nakladač, přišlo mi to jako sen. Neuvěřitelné, že se to opravdu děje. A my se po roce zbavíme našich hromad. Za tu dobu jsme si na ně zvykli. Děti si na nich rok hrály, měly tam pevnosti a pozorovatelny, pozorovali jsme z nich náš první novoroční ohňostroj v novém domě, dělali jsme na nich táboráky... Z jara zarostly a vykvetly, vypadalo to skoro až idylicky.
Děti s likvidací hromad zásadně nesouhlasily, ale my dospělí jsme měli jasno. Z domu nebyl výhled jinam, než právě na čtyřmetrové hromady. Zabíraly místo tam, kde má být dvorek a zeleninová zahrada. Prostě musí pryč.
Tak pá, hromady! Bylo to krásné a bylo toho dost 🙂
Žádné komentáře:
Okomentovat