čtvrtek 16. července 2020

Loučení s hromadami

V červnu konečně dorazily vytoužené bagry a začaly zemní práce. O rok později, než jsem původně chtěla, ale tak to prostě někdy je. Ke konci stavby domu už jsem neměla na organizování zemařiny energii. Pak přišlo stěhování, zařizování domu (stěhovali jsme se do holodomu, kde nebyla ještě ani kuchyňská linka), Vánoce, hory, korona... Prostě pořád spousta jiných urgentních věcí, které mi braly čas a energii. A jak už jsem někde psala, dělat si všechno sám má sice spoustu výhod, ale i své nevýhody. Z nichž největší je, že to prostě za vás nikdo neudělá 😁

Takže když jednou ráno dovezli na pozemek bagřík a nakladač, přišlo mi to jako sen. Neuvěřitelné, že se to opravdu děje. A my se po roce zbavíme našich hromad. Za tu dobu jsme si na ně zvykli. Děti si na nich rok hrály, měly tam pevnosti a pozorovatelny, pozorovali jsme z nich náš první novoroční ohňostroj v novém domě, dělali jsme na nich táboráky... Z jara zarostly a vykvetly, vypadalo to skoro až idylicky.

Děti s likvidací hromad zásadně nesouhlasily, ale my dospělí jsme měli jasno. Z domu nebyl výhled jinam, než právě na čtyřmetrové hromady. Zabíraly místo tam, kde má být dvorek a zeleninová zahrada. Prostě musí pryč.

Tak pá, hromady! Bylo to krásné a bylo toho dost 🙂



Žádné komentáře:

Okomentovat