Zobrazují se příspěvky se štítkemLouka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemLouka. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 3. ledna 2021

Naše louka v 1. roce


Květnatá louka pro včely a motýly byla od začátku jasná a jednoznačná volba pro zadní část zahrady. Ovocný sad, různé keře pro nás i pro ptáky a kolem luční květiny, sekané cestičky.

Louka byla to, co mě upoutalo na pozemku hned ten den, kdy jsem na něj poprvé vstoupila a okamžitě věděla, že to je to místo, kde chci žít. Byl květen, louka bzučela, ptáci zpívali. Procházela jsem se po té louce, za zády les, výhled do údolí a na brdské lesy... Ty domy, které máme dnes přes ulici, tehdy ještě nestály. Místo nich byla další louka. Při bližším průzkumu bylo jasné, že to je spíš rumiště než louka, žádná úrodná půda se tady nekoná. Ale na první pohled to bylo idylické.

Letos koncem jara to všechno vzalo za své, bagry rozvozily naše hromady. Víc o nich najdete TADY, tam je taky hezky vidět, jak prostor budoucí louky vypadal po první sezoně, kdy jsme ho občas posekali. Terén byl srovnaný a připravený na osetí. Tyhle fotky jsem si udělala na památku a jako povzbuzení, že louka časem zase rozkvete.



pondělí 23. listopadu 2020

Terénní práce - část třetí

Vracím se zpět k retrospektivnímu seriálu o začátcích zakládání naší zahrady. Jsme v půli června 2020 a probíhá poslední část první fáze terénních úprav byla kolem domu. 

Náš domek není na základové desce, ale na ocelových nosnících. V sousedství jsem známí jako "ti z toho domu na nožičkách" :-) Má to své výhody i nevýhody. Pro mě bylo důležité mj. to, že až jednou domek doslouží, rozebereme ho, drtivá většina materiálů půjde spálit nebo recyklovat a na pozemku nezůstane desítky čtverečních metrů velká betonová placka. Klidně tu bude moci vyrůst jiný dům. Nebo třeba les... Nejsem fanda do litého betonu.

Nicméně vizuálně je tohle řešení přeci jen pořád nezvyklé. S panem šéfem jsme vymysleli řešení, že kolem dokola domu poběží samonosná betonová zídka a terén zvýšíme na úroveň prahů dveří. Podél zdi s vchodovými dveřmi se potáhne chodník spojující branku, vstup a dvě terasy. Malá teráska bude směrem do ulice. Je to východní strana a ráno je tu krásně slunečno a teplo už od jara. Hlavní pobytová terasa bude směrem do zahrady a bude o něco hlouběji než okolní terén. Díky tomu bude trochu chráněná, protože bydlíme na hodně větrném místě.


Tady vzniká ohraničeni budoucí terásky na východní straně domu.

středa 26. srpna 2020

Terénní práce - část druhá

Předposlední červnový týden a dokončení první fáze terénních prací. Přijela třídička a chlapi několik dní třídili materiál z hromad na jemnější frakci a ten zbytek. Šutry šly dospod, to jemné nahoru. Je to jílovité, ale díky obsahu kamínků se to tolik neudusává a voda dobře vsakuje. Není to ideální zemina, za sucha se vytvoří na povrchu tvrdý škraloup, který obtížně prorůstá a vysít do něj téměř cokoli je marné. Po dešti je ale povrch kyprý a zem dobře drží vláhu. Což je skvělé, protože naše oblast je ve srážkovém stínu. V celé republice prší, místy záplavy, a já musím zalévat...



úterý 14. července 2020

Poslední záběry, než přijede bagr

Červen 2020

Neuvěřitelné se pomalu stává skutkem. Po víkendu přijede bagr a naše zahrada a okolí domu se změní k nepoznání.

Za včerejšek a dnešek máme posekáno, shrabáno, připraveno. Během příštích dvou týdnů přijdou pryč naše hromady, srovná se terén kolem domu, později přijdou na řadu chodníky, parkovací stání a plocha pro venkovní skládek a malá terasa u naší ložnice. Bude připravený terén pro velkou terasu u obývacího prostoru.

A pak už mě bude čekat výroba a zakládání záhonů, vysazení části keřů (zbytek až na podzim), přesazení všech sazenic do záhonů... A začnu zahradničit 🙂 Popravdě mě to někdy trochu děsí. Ale mám už jedno ujasněné. Není třeba mít všechno hned. Mám na to celý život. 


Posekáno, shrabáno. Hromad sena je asi osm.


Provizorní zahrádka v bednách a kyblících


A takhle vypadala louka před sekáním. Tráva byla dětem až nad hlavu 🙂

neděle 12. července 2020

Roste to i v bedničkách

Květen 2020

Konečně se rozběhlo plánování terénních úprav na našem pozemku a je jasné, že dřív než koncem června záhony nebudou. Rozhodla jsem se to ale nevzdat a uvidím, co zvládnu.

První výsevy do beden krásně rostou, sklízíme první ředkvičky a lupeny špenátu. Saláty by potřebovaly vyjednotit nebo rozsadit. Brambory, které jsem nakonec pokusně hodila na dno beden, už mají maličké natě. Nebyly ani předklíčené, dala jsem tam pár brambor ze sáčku z obchodu, které měly maličké klíčky. Nečekám žádnou velkou úrodu, prostě jsem to chtěla zkusit 🙂

Postupně jsem vysela druhou várku salátů, různé letničky na pozdější zasazení do záhonů, hrášek na lusky do bedny, fazole do kelímků... Uvidíme, co vzejde a co se podaří přesadit. Rajčata půjdou do kbelíků, které jsem si objednala, dýně a cukety budou muset jít asi přímo do kompostu. Sazenice jsou velké, nasazují na květy, potřebovaly by už přesadit. 

Všechno letos beru tak, že co bude, to bude. A co nebude, to holt nebude. Nemusí být všechno hned. V tomhle jsem se už poučila a nemám tak velká očekávání. Mám na to celý život 🙂