Zahrada spí, já dospávám. Po sněhu stále ani památky, ale námraza čaruje. Dnes jsme se probudili do pohádky...
Poprvé v životě hledím vstříc novému roku s obavami a velkou nejistotou, co bude. A víc než dřív jsem vděčná za svoji rodící se zahradu. Dodává mi naději a vrací mě nohama na zem (a rukama do země).
Kéž můžeme v tom novém roce zažívat pokoj a radost v zahradách i mimo ně.
Jitko, tohle je veliká krása: nové stromy v nové zahradě :-) Všechno dobré v novém roce!
OdpovědětVymazatJo, užívám si to strašně moc :-)
VymazatTak sníh už napadl, ne? To budou fotky. :-)
OdpovědětVymazat