U nás v Holinkově: Jak jsme zakládali vyvýšené záhony

Ve svém retrospektivním seriálu jsem se posunula pomalu do července. P

Původní plán byl jasný, během jara udělat terénní práce na pozemku a pak hned založit záhony a první sezóna na zahradě může začít. Začala, ale v červenci :-/ Terénní práce byly hotové před koncem června. Moje provizorně vyseté špenáty, saláty a ředkvičky v banánovkách rostly jak o život, cukety, dýně a patizony narostly taky krásně, ale všechno už mělo být dávno v záhonech a záhony nikde. Ale celá tahle sezona byla už od začátku provizorní. Začínala jsem ji s tím, že co bude, to bude, zbytek půjde do kompostu nebo prostě nebude.

Ohledně záhonů jsem měla od začátku jasno, že budou vyvýšené. Na zahradě není vůbec žádná ornice, fakt ani centimetr. Všechna vzala za své už kdysi v minulosti, kdy se tady v okolí dělaly jakési pokusné sondy kvůli těžbě. Těžit se tu nezačalo nikdy nic, ale my museli kvůli stavebnímu povolení získat krom dalších 150 razítek získat i souhlas báňského úřadu. No a pěstovat se bez předchozí přípravy na zahradě nedá nic. Kdysi mi táta nabízel několik kilo cibulek tulipánů, ať si je někam zapíchám. Jenže to bych si na to musela nejdřív vzít krumpáč... Náš pozemek, to je jen jíl a šutry. Hodně šutrů.

Takže vyvýšené záhony. Usoudila jsem, že to bude nejjednodušší a cesta, jak začít pěstovat zeleninu co nejdřív. Jiná cesta, a nejspíš lepší, by byla nechat vyhloubit bagrem a hlušinu smíchat se zúrodňujícími příměsemi (písek, kompost, kvalitní ornice...). Tenhle postup se dá najít pod názvem "hluboce zúrodněné záhony" a postup zakládání najdete hezky popsaný třeba TADY. Já jsem se toho trochu bála, nechtěla jsem už řešit další bagrování, nevěděla jsem, jak přesně a kde záhony budou a jestli to bude vhodné rozmístění na věčné časy. Navíc jsem měla obavy z toho jílu, aby se ze záhonů nestaly spíš hluboce zúrodněné vany... A přiznám se, že se mi líbila i představa, že se nebudu muset tolik ohýbat.

Ze všech možností, z čeho vytvořit záhony, jsem se nakonec rozhodla pro paletové ohrádky 120x80x20cm. Nové se dají pořídit kolem 300,-/kus, já je ulovila bazarové za 60,-. Jeli jsme si pro ně s přívěsem do Milovic a bylo to celkem dobrodružství.

Ještě větší dobrodružství ale bylo rozmístit jednotlivé záhony, aby to bylo aspoň trochu pravidelné a úhledné. Výsledek je takový punkový, ale to je na naší zahradě všechno :-)

Do záhonů jsem využila všechno, co jsme měla k dispozici. Na dno kartony - používám jen nepotištěné od nábytku z IKEA a jiné podobné. Pak různé klacky a kořeny z prořezávek a výkopů, suchou trávu a listí a další zbytky ze sekání pozemku, na to pak rovnou překatrovanou zeminu, kterou jsem si nechala dovézt. A pak rovnou sazenice a semínka.

Rajčata jsem už dřív zasadila do zednických kbelíků. Dařilo se jim dobře, ale bylo těžké je uzalévat. Letos bylo vlhké léto a většina známých bojovala s plísněmi, já se suchem. Tady u nás prostě prší málo. A samozřejmě s nedostatkem zkušeností. Výnosy tak byly menší, než by odpovídalo poštu keříků, ale jedli jsme rajčata ze zahrady celé léto. Bylo to skvělé :-)

Provizorně vysetá a předpěstovaná zelenina už měla nějvyšší čas. V pytlích jsou vykopané byliny, které byly od loňska zasazené na místě, kde nemohly zůstat.

Několik ředkviček jsme nechala vyběhnout do květu a sklízeli jsme z nich později v létě zelené šešulky. Ochutnali jsme je poprvé a jsme nadšení. Příští rok musí být ředkviček mnohem víc :-)

Uprostřed pustiny začínáme rozmisťovat bedýnky.

Zahrada působila v tom letním úpalu dost neutěšeně.

Večer byly všechny bedny na svých místech a druhý den jsme začali zakládat záhony. Ta hromada palet čeká na spálení.

Postup zakládání jsem zvolil klasický, co jsem vyčetla skoro všude. Na dno vytříděné kamení, větve a kořeny z prořezávek, různý zahradní odpad, kartony, listí... a na to zeminu a kompost.

Cestičky mezi záhony jsem vyložila kartony a senem, kolem dokola přišla rajčata. Zeminy nebylo v začátku moc, na příští sezonu bude třeba záhony dosypat.

Sazenice jsem zamulčovala kartonem, nic jiného jsme neměla k dispozici. Po pár týdnem jsem je odstranila, rostliny se uchytily, ale přes kartony se dovnitř nedostávala voda.

Kukuřice krásně vyrostly, ale jak přišly do záhonu pozdě, nestihly udělat pořádně velké klasy.

Podél plotu jsem zasázela všechny kytky, které vyklíčily a přežily. Brutnáky, slunečnice, krásenky a různé směsi. Dozadu jsem vysela letničky a trvalky pro včely.

Po dešti to vždycky vypadalo na chvíli trochu nadějněji, že z té mé zahrady přeci jen jednou něco bude :-)

Zato za sucha... Tady směs různých kuchyňských bylin.

Takhle vypadala naše zahrada na začátku července 2020. Stále provizorní, ale už to připomínalo budoucí zeleninovou zahrádku, jak jsem si ji namyslela.